Realizační tým

PaedDr. Vladimíra Vaníčková

archivářka a historička
(kurátorka výstavy)

Od studií se zabývá moderními dějinami Československa (diplomová práce Historie a personální složení 310. čs. stíhací perutě, 1983; Letci z Jihomoravského kraje v jednotkách RAF, 1988). Po listopadu 1989 byla pověřena řízením Encyklopedického institutu ČSAV, v 90. letech se jako editorka věnovala zejm. tvorbě tematických historických encyklopedií (např. Encyklopedie dějin Německa). Od r. 2003 pracuje v Archivu Ministerstva vnitra (od 2008 Archiv bezpečnostních složek), kde v letech 2005 – 2009 po odborné stránce konstituovala a vedla oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů. V této době se věnovala především archivní metodice ve vztahu k tzv. svazkové agendě Státní bezpečnosti a rozboru fondů vyšetřovacích spisů (např. Judaika v Archivu Ministerstva vnitra, Informace o archivních materiálech k tématice poválečné čs. sociální demokracie). Je autorkou koncepce Sborníku Archivu Ministerstva vnitra (2003 – 2008 editorka a členka redakční rady), který v současnosti vychází pod názvem Sborník Archivu bezpečnostních složek. Je spoluzakladatelkou nadace Evropské/Europäisches Comenium a členkou její správní rady.

ThDr. Petra Gabrielová, Th.D.

církevní historička a archivářka
(odborná koncepce výstavy)

Od počátku magisterského studia teologie se soustředila na dějiny církví a náboženských hnutí. V rámci postgraduálního studia na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy (2001 – 2006) vyučovala na katedře náboženských dějin a církevního práva. Od roku 2007 pracuje v Archivu Ministerstva vnitra (od 2008 Archiv bezpečnostních složek), kde se věnuje, v oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů, tématu pronásledování církví a náboženských společností v letech 1948 – 1989; aktuálně se zabývá zpracováním rešerše k perzekuci římskokatolické církve v 50. letech 20. století. Z této činnosti vyšla např. studie Archivní materiály z provenience Státní bezpečnosti k Schönstattskému hnutí v Archivu bezpečnostních složek (Teologická revue, 2009). Publikovala rovněž drobné příspěvky ve Sborníku Archivu bezpečnostních složek. Je autorkou odborné koncepce a textů výstavy Zápas Josefa kardinála Berana za svobodu katolické církve a české společnosti. Vykonává rozsáhlou badatelskou a nahlédací agendu.

MgA. Martina Chloupa

malířka a sochařka
(výtvarná koncepce výstavy)

Po ukončení Střední umělecko-průmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově absolvovala bakalářské studium na Institutu výtvarné kultury v Ústí nad Labem v ateliéru přírodních materiálů (prof. Jaroslav Prášil). V letech 1999 – 2005 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze – v Intermediální škole prof. Milana Knížáka, Škole figurálního sochařství prof. Hendrycha a Sochařské škole prof. Koblasy. Věnuje se malbě, kresbě, sochařství a instalacím. Její tvorba je zastoupena v Národní galerii v Praze a soukromých sbírkách u nás a v zahraničí.

Jana a Jan Majcherovi

jsou výtvarníci provozující nakladatelství Cherm. Posledních asi 25 let tvoří a pracují vedle sebe (nebo společně).

Jsou autory grafické koncepce výstavních panelů.

Jana Majcherová

grafická designerka, ilustrátorka

Po gymnáziu vystudovala SOŠV v Praze, v roce 1998 absolvovala na Fakultě užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem speciální ateliér grafického designu vedený doc. Karlem Míškem. Věnuje se knižním ilustracím, grafickému designu, funkční typografii a volné tvorbě. Ilustrovala více než 30 knih.

Jan Majcher

typograf, prozaik, nakladatel

V 80. letech se věnoval psaní, výtvarné tvorbě na pomezí informelu, docházel do tzv. bytového semináře filosofa Ladislava Hejdánka apod. V té době několikrát vystavoval plastiky a obrazy. Napsal tři prozaické knihy, z nichž jedna, Neprůstřelný Deggret, se zaobírá jevem nazývaným zvnějšňování vnitřního a měla myslitelské ambice. Živí se typografií a jako grafický úpravce. Navrhl několik knižních edic – např. Kairos a Srozumívání (nakl. Kalich), Evropské politické systémy (nakl. Slon) nebo edice Encyklopedie autobusů (nakl. Corona). V současnosti vede nakladatelství Cherm zaměřené na původní českou tvorbu. Zatím poslední knihou vydanou v Chermu (ed. Duch a tvar) jsou prof. Václava Černého Studie o španělské literatuře.

Mgr. Anna Klápšťová

archivářka

V době studií na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy se zapojila do sociálních a charitativních programů (např. v rámci společnosti Duha), podílela se rovněž na dokumentaci archeologických nálezů v Národním památkovém ústavu. Od roku 2008 pracuje v Archivu bezpečnostních složek, oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů. Vykonává rozsáhlou badatelskou a nahlédací agendu, zejm. ve vztahu k archiváliím z provenience bývalé Státní bezpečnosti zaměřeným proti církvím a náboženským společnostem.

PhDr. Petr Koura

historik

Vystudoval historii a politologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako historik v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a v Archivu bezpečnostních složek Ministerstva vnitra. Krátce pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů, odkud odešel v květnu 2008. Je autorem publikací Podplukovník Josef Balabán (2003, Cena Jana Palacha) a Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. (2008, spolu s Pavlínou Formánkovou), spolueditoval též sborník Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století (2008). Zabývá se českými moderními dějinami, především obdobím nacistické okupace s přesahem do 50. let, a také zobrazováním historických událostí v hraném filmu. Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí, pravidelně přispívá do odborného i denního tisku. V současné době působí v rámci výzkumného záměru na Filosofické fakultě UK a spolupracuje též se zahraničními vědeckými institucemi (Památník Sachsenhausen, Collegium Carolinum).

Mgr. David Lorenc

archivář a historik

Od studií (Filosofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci) se zabývá dějinami 20. století, se specializací na československý vědecký exil po roce 1948 (účast na projektu Akademie věd ČR). Od roku 2007 pracuje v Archivu Ministerstva vnitra (od 2008 Archiv bezpečnostních složek), oddělení operativních svazků kontrarozvědky a vyšetřovacích spisů. Vykonává rozsáhlou badatelskou a nahlédací agendu, zejm. ve fondu tzv. svazkové agendy Správy sledování (Státní bezpečnosti), jehož je správcem.

PhDr. Alena Nosková

archivářka

Pracuje v Národním archivu a od roku 1989 vede oddělení fondů státní správy po roce 1945; v letech 1992 – 2009 byla zástupkyní ředitele/ředitelky Národního archivu. Podílela se na předarchivní péči u nejdůležitějších původců z oblasti ústřední státní správy, na jejich převzetí, na převzetí archivu ÚV KSČ a na zpracování komplikovaných archivních souborů. Vykonává rozsáhlou badatelskou a nahlédací agendu, je členkou vědeckých a odborných orgánů na poli soudobých dějin, spolupracovala na přípravě řady edic a výstav (např. Pocta všem, kteří vzdorovali, 2000, Český a slovenský stát v dokumentech. 1158 – 1990, 2001, Perzekuce církví 1948 – 1989, 2007, stálá expozice v klášteře Teplá). Od počátku 90. let spolupracuje s Konfederací politických vězňů a usiluje o využití všech dostupných archiválií k rehabilitacím jejích členů. V posledních letech se podílí na projektu společnosti Člověk v tísni Příběhy bezpráví.

PhDr. Jiří Plachý

historik

Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie se specializací na dějiny východní a jihovýchodní Evropy (1999, rigorosum 2002) a Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, obor veřejná správa (2008). V letech 2000 – 2007 pracoval jako historik v oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v Praze. Od roku 2007 je samostatným vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu v Praze a současně působí na FF UK. Zabývá se především problematikou čs. pozemní zahraniční armády na Západě, retribucemi, poúnorovou perzekucí zahraničních vojáků, se zaměřením na problematiku duchovní služby a problematikou využívání nacistických válečných zločinců a kolaborantů komunistickými tajnými službami. Je autorem nebo spoluautorem tří monografií (Případ Fritz – válečný zločinec Max Rostock jako agent StB; Vydržet! – Paměti generála Tomáše Sedláčka; Nástin personálních ztrát čs. armády v době od 21. května 1938 do 31. března 1939) a více než šesti desítek článků a studií, publikovaných doma i v zahraničí.

Mgr. Martin Pulec

historik

Po ukončení studií pracoval ve Státním ústředním archivu (dnes Národní archiv), od roku 1998 v Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), kde se zabýval zejm. problematikou nezákonných metod Státní bezpečnosti v letech 1948 – 1956; těžiště jeho činnosti spočívalo v dokumentaci osob usmrcených na státní hranici a ve studiu činnosti a organizace ozbrojených pohraničních složek v letech 1945 – 1989. Publikoval řadu článků ve sborníku ÚDV Securitas Imperii, v edici ÚDV Sešity studii Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek. Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945 – 1989, dále např. ve sborníku Die Tschechoslowakei 1945/1948 bis 1945, v Lidových novinách, odborně se podílel na tematických reportážích České televize. V současné době pracuje v Archivu bezpečnostních složek.

PhDr. Jan Stříbrný

historik

Po absolvování oboru dějepis – jazyk český na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy (1973) pracoval v ústředí Českého svazu protifašistických bojovníků (1974 – 1990), kde byl zodpovědný za činnost historicko-dokumentační komise. V souvislosti se skrytými aktivitami církve studoval v letech 1980 – 1989 tajně teologii. V roce 1990 nastoupil do Historického ústavu Armády ČR a stal se vědeckým tajemníkem nově zřízeného Památníku odboje, kde působil do roku 1994. Od skončení studií se zabýval tematikou 2. odboje se zaměřením na domácí demokratický odboj, perzekucí Židů za nacistického režimu a postavením církví v letech 1939 – 1945. Od roku 1995 je 2. viceprezidentem České křesťanská akademie, zodpovědným za výzkumné projekty týkající se historie katolické církve, resp. ostatních křesťanských církví v letech 1939 – 1989. V současnosti je koordinátorem projektu České biskupské konference Martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století.

Doc. Mgr. Jaroslav Šebek, Ph.D.

historik

Od roku 1995 je pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i.; zabývá se církevními dějinami 20. století, dějinami česko-německých vztahů a historií evropských autoritativních režimů. Je autorem knihy Mezi křížem a národem (2006), která zpracovává téma vývoje sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném období; společně s Janem Paulasem se podílel na vzniku publikace Katolické noviny 1949 – 1989 (2009). Kromě toho je zároveň autorem více než padesáti vědeckých studií a článků; cca 40% bylo publikováno v zahraničí, především v Německu a v Rakousku. Věnuje se rovněž publicistické činnosti v novinách (např. Mladá fronta, Reflex, Katolický týdeník a příloha Perspektivy) a vystupuje také v médiích (mj. Česká televize a Český rozhlas).

PhDr. Alena Šimánková

archivářka

Pracuje od roku 1989 v Národním archivu v oddělení fondů státní správy po roce 1945 a v posledních letech zastupuje vedoucí oddělení. Podílela se na předarchivní péči u původců z oblasti ústřední státní správy, především justice, na jejich převzetí a na převzetí archivu ÚV KSČ. Tyto fondy jsou v její správě. Vykonává rozsáhlou badatelskou a nahlédací agendu, je členkou vědeckých a odborných orgánů na poli soudobých dějin, spolupracovala na přípravě řady edic a výstav (např. Pocta všem, kteří vzdorovali, 2000, Český a slovenský stát v dokumentech. 1158 – 1990, 2001, Československá justice v letech 1948 – 1953 v dokumentech, 2004, Perzekuce církví 1948 – 1989, 2007, stálá expozice v klášteře Teplá), zejména z období 50. let. Od počátku 90. let pracuje pro Konfederaci politických vězňů a usiluje o využití všech dostupných archiválií k rehabilitacím jejích členů. V posledních letech se podílí na projektu společnosti Člověk v tísni Příběhy bezpráví.